Londýn je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň je sídlem královského domu, parlamentu a vlády. Tato metropole o úctyhodné rozloze 1600 čtverečních kilometrů je jedinou na světě, která nemá jednotnou správu. Od doby, co Margaret Thatcherová roku 1986 rozpustila městskou radu Velkého Londýna, převzaly správu jednotlivé čtvrti. Tato administrativní nejednotnost se odráží také v etnické a jazykové roztříštěnosti. Čtvrtina z více než 7 milionů londýnských obyvatel pochází ze všech částí světa, především ze zemí Nového Comonwealthu, což má za následek, že se zde hovoří sto padesáti jazyky. Vzhledem k tomu, že se sem přistěhovala spousta lidí, jejichž potomci se narodili až v Anglii, žijí zde dnes spolu vedle sebe lidé všech barev pleti a všech národností. Dnešní Londýn je městem superlativů. Přestože je to finanční centrum Evropské unie a vedle Tokia a New Yorku patří k nejvýznamnějším světovým obchodním centrům, uchovává si vedoucí postavení především v oblasti umění - divadla, klasické a populární hudby a televize.

Rozhodnutí navštívit Londýn ve mně začalo krystalizovat v březnu při návratu ze Spojených Arabských Emirátů. V Londýně jsme přesedali a během přistání jsme si mohli britskou metropoli vychutnat pěkně z výšky. Buckinghamský palác, Parlament, Big Ben, Tower bridge - to všechno jsem z letadla neviděl, a když jsem si v terminálu letiště Heathrow prohlížel pohledy, rozhodl jsem se: při nejbližší příležitosti se do Londýna podívám!
A ta příležitost nastala nečekaně brzy. Se svým záměrem navštívit Londýn jsem totiž kápnul do noty svému kolegovi Zdeňkovi, který podobný výlet plánoval také. Slovo dalo slovo a začátkem června jsme se rozhodli, že nemá cenu cestu dál odkládat a u společnosti Capital express jsme zakoupili zpáteční jízdenku...